Předprodej adventního kalendáře Mixit zahájen. Nyní ušetříte 100 Kč + doprava zdarma

Špatně se vám mixuje? Něco nefunguje? Zkuste si prosím Mixit pustit třeba v prohlížeči Edge, my to zatím opravíme. Omlouváme se!

Zdraví: ANTIBIOTIKA: zázrak, který se musí umět používat

Zdroj: Zdraví 12/2014


ANTIBIOTIKA: zázrak, který se musí umět používat

Spolehlivě léčit nemoci způsobované bakteriemi umí věda necelých sto let. Antibiotika zachraňují miliony lidí, kteří by dříve nepřežili – ale přinášejí s sebou i problémy spojené především s neuváženým užíváním. 

Bakteriální infekce sužují lidstvo od nepaměti, a po celá staletí se také lidé snažili před infekcemi chránit. Používali k tomu nejrůznější látky včetně takových, které kromě bakterií mohly snadno zabít i pacienta: například strychnin, arzenik nebo sloučeniny rtuti; o něco bezpečnější bylo například použití stříbra. Před infekcemi dokázaly chránit i přírodní látky, například med, propolis, česnek, lichořeřišnice, šalvěj, skořice, zázvor nebo čajovníkový olej (tea tree oil). Nicméně opravdová revoluce v boji s bakteriemi přišla až s objevem antibiotik získaných z plísní: první nálezy v tomto směru přišly až v polovině 20. století, přičemž symbolickým průlomem byl objev penicilinu, který Alexander Fleming učinil v roce 1929. Penicilin byl jako lék poprvé použit v době druhé světové války. Do té doby fatální infekce typu syfilis, kapavka, tuberkulóza nebo zápal plic se díky antibiotikům zařadily mezi choroby, které je při včasném rozpoznání možné vyléčit bez následků. 

Desítky léků, ne každý pro každého 

V současnosti se v medicíně používají desítky antibiotik, přičemž jejich účinek umějí lékaři velmi efektivně využívat. Některé léky jsou širokospektré, ničí tedy mnoho druhů mikrobů zároveň, jiné mají účinek selektivní a likvidují pouze určité druhy bakterií. To je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč je potřeba předepisovat antibiotika po pečlivém uvážení a ideálně až po provedení laboratorních vyšetření, která určí, co nejlépe zneškodní konkrétní bakterii, která způsobuje člověku onemocnění. „Bez znalosti původce nemoci může antibiotická léčba selhat. 
Mnozí lidé si myslí, že podání antibiotik se vyplatí i v nejistotě, protože antibiotika jsou netoxická, takže v nejhorším případě nezaberou, ale v zásadě nemohou uškodit. Tento názor pochází ještě z dob, kdy byl do léčebné praxe zaveden penicilin. Tehdy to tak opravdu vypadalo; dnes však už víme, že pravda je jiná,“ varuje profesor Jiří Beneš, který se antibiotiky dlouhodobě zabývá. 

Riziko: rozvrat mikrobiálního osídlení 

Užívání antibiotik není bez rizika. Pacient může být na některé medikamenty alergický, mohou se objevit i nežádoucí účinky typu kolísání teplot nebo nevolností. 
Problémy mohou nastat i při kombinaci některých antibiotik s jinými léky, například chinolonů se systémovými kortikosteroidy. Častým nežádoucím účinkem antibiotik jsou škody na mikroflóře, která za normálních okolností tělu pomáhá. 
Především širokospektrá antibiotika mohou narušit fungování střev – průjem způsobený užíváním antibiotik je dokonce svébytná diagnóza. Ženy mohou mít narušenou i poševní flóru. „Ukazuje se, že i netoxická antibiotika mohou mít nežádoucí účinky, například mohou vyvolat alergickou reakci různé závažnosti anebo mohou zasáhnout do mikroflóry, kterou máme přirozeně v ústech, ve střevech, a ženy navíc ještě v pochvě. Složení této mikroflóry má vliv na naše zdraví a rozvrat přirozeného mikrobiálního osídlení se může projevit průjmy nebo poševním výtokem,“ potvrzuje profesor Beneš. 

Rezistence bakterií: novodobá hrozba 

Ještě větším rizikem než okamžité nežádoucí účinky jsou ovšem dlouhodobé následky nesprávného užívání antibiotik. 
Pokud jsou totiž medikamenty předepisovány zbytečně nebo špatně aplikovány, pomáhají bakteriím, aby si na ně vypěstovaly odolnost. Je pak stále složitější některé infekce vyléčit. „V zemích, kde je možné si koupit antibiotika volně v lékárně, nebo dokonce v drogerii, se ve vysoké míře vyskytují rezistentní bakterie, na které běžné léky už nezabírají,“ varuje profesor Beneš. V Česku jsou antibiotika jen na předpis, a navíc jejich používání hlídají pojišťovny i specializovaná antibiotická centra ve velkých nemocnicích. „Preskripce antibiotik v České republice je poměrně dobrá, a také míra rezistence bakterií je u nás řekněme na průměrné evropské úrovni; rozhodně lepší než mnoha zemích jižní a východní Evropy,“ shrnuje expert. 

Nevynucujte si recept 

Samozřejmě se může stát, že někdy máte pocit, že antibiotika prostě nutně potřebujete. Je vám hrozně, bolí vás krk, pálí oči a cítíte celé tělo, a i když doktor říká něco o viróze, jen pro pocit, že máte předepsané opravdu účinné léky, byste si ten recept odnést chtěli… Jenže tím si nepomůžete; prospět můžete naopak původcům infekcí. „Podle expertních doporučení se antibiotika mají dávat zejména u angín s viditelnými bělavými povlaky nebo čepy na mandlích, a dále u pneumonií (zápal plic). U ostatních respiračních infekcí je mnohem pravděpodobnější původ virový než bakteriální. Dalším vodítkem může být poučka, že infekce postihující několik sliznic současně – například zánět spojivek, rýma, zarudlý krk a kašel – je prakticky vždy virová, bez ohledu na výšku horečky, a podání antibiotik ji tedy neovlivní,“ vysvětluje profesor Beneš. „Samozřejmě vždy existují nějaké výjimky, například černý kašel může probíhat tak, že napodobuje virovou infekci, nebo infekce původně virová se může zkomplikovat druhotnou bakteriální nákazou,“ dodává. Proto by lékař kromě vyšetření pacienta měl provést ještě další testy, než předepíše antibiotika. 

Problém není jen v lékaři 

Kromě zbytečné aplikace antibiotik ke zvýšení rezistence bakterií přispívá i to, když pacienti léky špatně užívají. Typickým příkladem je, že nedoberou celou předepsanou dávku medikamentu. Už po prvních dávkách antibiotik se jim uleví, tak si řeknou, že nebudou tělo zbytečně týrat a zbytek léčiva nevyužívají. Ovšem tímto postupem zlikvidují jen ty bakterie, které jsou méně odolné; rezistentnější mikrobi v těle zůstanou, a pokud infekce propukne znovu nebo se přenese na někoho jiného, je pak těžší ji zlikvidovat. Agresivnější léky, které se podávají při léčbě rezistentních kmenů antibiotik, jsou přitom spojeny s vyšším rizikem nežádoucích účinků a jsou také dražší – což přináší problémy jak pacientům, tak celému zdravotnictví. 

První krok: prevence 

Antibiotika se v terénu nejčastěji předepisují na léčbu respiračních onemocnění, o něco méně na léčbu infekcí močového ústrojí. Nejsnazším způsobem, jak člověk může sám přispět k tomu, aby se antibiotik spotřebovávalo méně, je chránit se před infekcí dýchacích cest. K tomu je potřeba dodržovat základní doporučení bontonu a zdravého chování: mýt si pečlivě a často ruce, vyhýbat se místům s větší koncentrací potenciálně nemocných lidí – především v sezoně viróz a angín, nechodit sám mezi lidi, když začínáte kašlat, a dbát na zdravý životní styl a pestrou stravu s obsahem vitaminů (hlavně vitaminu C). Před některými bakteriálními (a virovými) nákazami chrání i očkování – dobrovolně můžete sebe či členy rodiny nechat očkovat proti pneumokokům (nebo proti chřipce), povinně by pak měl být každý vakcinován proti černému kašli, tetanu, záškrtu nebo dětské obrně. 

Co si pamatovat Pokud se chcete ve vztahu k antibiotikům chovat inteligentně, musíte se držet následujících pravidel: o Antibiotika pomáhají jen při bakteriálních infekcích. Na virové choroby, jako je třeba běžné nachlazení nebo chřipka, nezabírají. Proto se nedožadujte receptu na antibiotika pokaždé, když máte kašlík a rýmičku; na ně vám lékař doporučí jinou léčbu (například spreje pro vyplachování nosu nebo pastilky proti bolesti v krku). o Pokud lékař předepíše antibiotika, užívejte je podle receptu. Nepřerušujte léčbu předčasně, i když se začnete cítit lépe. o Nikdy neužívejte antibiotika, která byla předepsána někomu jinému, nebo zbytky léků, které jste si schovali od minula. 

NEPŘÍJEMNOSTI, KTERÉ PŘINÁŠÍ UŽÍVÁNÍ ANTIBIOTIK, MŮŽETE ZMÍRNIT TÍM, ŽE SI K NIM NAORDINUJETE VHODNÁ PROBIOTIKA. ROZHODOVÁNÍ O PODÁNÍ ČI NEPODÁNÍ ANTIBIOTIKA MUSÍ BÝT VŽDY KOMPLEXNÍ A MĚLO BY VYCHÁZET Z CELKOVÉHO STAVU NEMOCNÉHO A ZHODNOCENÍ VÝVOJE NEMOCI! ZEPTALI JSME SE ZA VÁS » prof. MUDr. Jiřího Beneše, CSc., přednosty Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí nemocnice Na Bulovce K rozhodnutí o tom, zda nasadit antibiotika, lékařům pomáhá test CRP. Stačí tento test pro rozhodnutí, zda antibiotika nasadit, nebo nikoli? Jak by mělo z vašeho pohledu ideálně probíhat vyšetření člověka, který přijde k lékaři s nespecifickými příznaky infekce dýchacích cest? Vyšetření CRP je velmi oblíbené, protože je poměrně jednoduché a existují metody, které umožňují provést toto vyšetření z pouhé kapky krve během několika minut. Této rychlosti a dostupnosti je však dosaženo za cenu menší přesnosti měření; říkáme, že vyšetření je pouze orientační. Vyšetření CRP se v praxi často používá k odlišení virových infekcí od infekcí bakteriálních. Zkratkovitá interpretace vypadá asi tak, že nízká hodnota CRP svědčí pro virový původ nemoci (nebrat antibiotika), a naopak vysoká hodnota znamená, že infekce je bakteriální, a tedy antibiotická léčba je na místě. Ve skutečnosti je situace mnohem složitější: hladina CRP může být zvýšena i při virových infekcích, jsou-li provázeny zánikem většího počtu buněk, a také při různých neinfekčních onemocněních – např. po operaci nebo třeba po infarktu myokardu. Další problém je časové hledisko: CRP zpravidla dosáhne rozhodující výšky až za 24 hodin po začátku nemoci, takže u některých velmi rychle probíhajících bakteriálních infekcí se podle tohoto vyšetření nemůžeme orientovat. Hodnotu CRP je tedy možné posuzovat jako jeden střípek v mozaice, sice důležitý, ale určitě ne natolik, aby jen podle tohoto údaje bylo možné rozhodovat, zda antibiotikum podat. Rozhodování o podání či nepodání antibiotika musí být vždy komplexní, a u dobrého lékaře se přitom uplatňuje nejen posouzení místního nálezu, ale také celkového stavu nemocného a zhodnocení dosavadního vývoje nemoci v průběhu času. Kromě výsledků laboratorních vyšetření se zkušený lékař obrací i na svou intuici, což se málokdy oficiálně přiznává. Není to ale žádná magie, jde o skutečnost, že každý člověk podprahově registruje řadu vjemů, které si ani rozumově neuvědomuje, ale přesto zanechávají určitý vjem, a s tím je možné se naučit pracovat. Nelze tedy na několika řádcích napsat pravidlo, kdy antibiotika dát a kdy ne. Ostatně je to pořád ještě jen první krok: Rozhodne-li se lékař antibiotikum podat, musí poté učinit další rozhodnutí – který přípravek pro konkrétního pacienta vybrat. NĚKOLIK TIPŮ NAVÍC 

1. BioGaia ProTectis dětské kapky – pomáhají 7 udržet v rovnováze zažívání. Pro děti od prvního měsíce života. Na www.ewoshop.cz 460 Kč. 2. Activia bílá zrající v kelímku – s obsahem unikátní patentované kultury Bifidus ActiRegularis®. Dva kusy v balení 19,90 Kč. 3. GS Laktobacily Forte20 cps. 60 + 20 – představují unikátní kombinaci osmi velmi odolných kmenů laktobacilů a bifidobakterií. Vhodné pro těhotné i kojící ženy a diabetiky. 397 Kč. 4. Mixit Tutti Frutti – jáhlová kaše s probiotickými kulturami, mrazem drcenými pomeranči, physalisem, broskví a bio kokosovým cukrem. Na www.mixit.cz 175 Kč. 5. Medicol vláknina pro děti – obsahuje probiotické kultury, vlákninu a inulin, vhodná pro děti od šesti měsíců. 95 Kč. 6. Lučina biaktiv – má snížený obsah tuku a obsahuje živé probiotické kultury. 30 Kč. 7. Linex Forte 28 kapslí – každá tobolka obsahuje vyváženou kombinaci probiotik a prebiotik. 105 Kč. 8 Kefírové mléko nízkotučné s příchutí meruňka – obsahuje probiotické kultury. 18,90 Kč. 9. Swiss LAKTOBACILY 5 cps. 66 – vyvážená kombinace vzájemně kompatibilních kmenů živých mléčných bakterií. 381 Kč. 

0 Košík Nahoru